-Základní kámen ke stavbě kostela v Německé Rybné byl položen 19.června 1748. O této slavnosti se zachoval zápis následujícího znění: „Téhož roku 1748 dne 19.června po dlouhej lidu žádosti a všem možném vynasnažení duchovenstva založen jest ve filiálním kostele velmi sešlém a prv ode dřeva vystaveném první kámen se vší možnou slavností, s bubnama a troubami pro nový kostel v Německé Rybné pod titulem sv. Jakuba Většího, apoštola, u přítomnosti tenkrát dědičného pána pana Antonína Víta, hraběte z Bubna a z Litic, správce duchovního,jenž osobně kámen ten světil a spolu, zakládal, vysoce učeného a dvojí cti hodného pana Antonína Jana Remka, pana Františka Roderockého, hejtmana a paní jeho, pana Františka Píče, purkrabího, jakož i u přítomnosti dvou pánů kaplanů žambereckých, totiž Martina Straky a Igná-ciusa Soboteckého. Samostatná farnost, nebo-li tak zvaná lokalie, byla zřízena v Německé Rybné a to v roce1777.“
–
Vybudování železnice Doudleby n.Orl. – Rokytnice v Orlických horách. O této události se v pamětech píše: “ Dne 14. října 1906 již mohli obyvatelé zdejšího kraje slavnostně přivítat první vlak s významnými hosty, kteří se otevření dráhy zúčastnili v čele se zemským maršálkem a knížetem z Lobkowiců . Slavnostní vlak přivítali v jednotlivých stanicích starostové našich obcí, v Rybné Jos. Mazura čp.68, ve Slatině p. Trejtnar a v Pěčíné p. Šte-fek.“Při této příležitosti byla v Pěčíně odhalena na zdi tunelu pamětní deska dobudování tisícího kilometru místních drah garantovaných Zemským výborem království českého. Tato deska byla pro svůj dvojjazyčný text v roce 1927 sejmuta a znovu zasazena v roce 1956.
-Vzpomíná Jan Slavíček, akad. malíř: „Když starý přítel otcův, kameničovský farář Selichar byl v r. 1908 přeložen z Kameniček do tehdejší Německé Rybné pod Orlickými horami, rozhodl se můj otec, že léto stráví tam. Mně bylo tenkráte 9 let a pamatuji se dobře na tu dobu. Bydleli jsme v prostorné světnici na faře, tatínek dal panu faráři za to jeden ze svých obrazů, s maminkou, taťkou a sourozenci Evou a Jiříkem a nerozlučným přítelem byl nám velký bernardýn Maf .Chodili jsme všichni s taťkou, který byl neúnavný pracovník, do polí,kde on pod velkým slunečníkem u štaflí s plátnem maloval. Tak vznikly slavné obrazy, jako např. „Dvorek u Německé Rybné“, „Polní cesta“, „Žamberecká silnice“, „V žních“ (nedokončený poslední obraz, který otec maloval ještě jako zdravý). Za tatínkem přijeli tenkráte na prázdniny do Rybné jeho přátelé: rodina univ. prof.Tilsche, spisovatel Hanuš Jelínek s manželkou, dcerou Mistra AI. Jiráska, která byla malířka a žačka otcova já mnozí jiní. Byly to krásné Časy plné slunce a pohody, až přišla katastrofa: 9. srpna 1909 při koupání v nedaleké horské studené říčce Zdobnici byl tatínek raněn mrtvicí. Ležel ochrnut několik týdnů v pokoji na faře a ku konci léta byl převezen do Prahy na kliniku prof. Meixnera. Nevyléčil se 1. února 1910 zemřel. Následující léta jezdívali jsme s maminkou, která se po smrti otcově provdala za malíře Herberta Masaryka,nadále do Německé Rybné, ale na faře už jsme nebydleli -měli jsme pronajatou celoročně malou chaloupku na kopci tzv.DVORKU u pana Šípka“
-V roce 1934 vyhořela hospodářská usedlost pí Tekly Motyčkové čp. 28, Při požáru shořela i stará lípa, jež stávala při usedlosti. Při jejím kácení v r. 1935 byly v kořenech stromu nalezeny v hliněné nádobě staré peníze tzv.přemyslovské brakteáty , lidově řečeny brokáty, ražené r. 1260.
-U příležitosti druhého výročí osvobození ČSR sovětskou armádou došlo 9.května 1949 k zasazení „Lípy svobody“ na dolním konci obce v místě, kde stávala dřívější „Lípa svobody“ z roku 1919.Dřívější lípu zasadil Sbor dobrovolných hasičů dne 13.4.1919 na památku osvobození našeho národa ze 300-leté poroby od bitvy na Bílé hoře 8.11.1620 do vzniku samostatného státu ČSR dne 28.října 1918.Novou „Lípu svobody“ v r. 1949 zasadili místní občané s prohlášením: „Žehnej Bože kraji našemu a národ český na věky záchověji“. Prohlášení tehdy podepsalo 40 občanů.